Ulicemi Yangonu

Následující ráno už se nám ubytování nezdá tak tragické. I počasí se umoudřilo. Nebe je vymetené, nikde ani mráček. K snídani máme palačinky a instantní kafe. Loučíme se s našimi hostiteli a vyrážíme vstříc Asijskému dobrodružství.

První úkol dne je jasný. Nakoupit místní SIM, protože život s daty je nejen při cestování o mnoho jednodušší. Žádné papírové mapy. Všechno hezky v mobilu. GPS dokonce ukáže lokaci a poradí nejkratší cestu. Za 3 GB dat a sim kartu platíme 4500 MMK (asi 67 Kč).

Ulice Yangonu jsou většinou úzké a chaotické. Přeplácané lidmi a toulavými psi, hromadami odpadků, auty i dopravními prostředky, které ani neumím pojmenovat. Slunce žhne o sto šest. Možná že ty opalováky nakonec využijeme! I místní se tady před ostrými paprsky chrání různobarevnými paraplety. Ženy a děti mají obličeje potřeny zvláštním žlutavým krémem. Ale sluneční brýle tady nosíme jen my!

Po chvíli pátrání nacházíme pobočku autobusové společnosti se kterou chceme jet zítra do Baganu. Sláva! Místa jsou a i s pracovníky se dá domluvit. Dále pokračujeme v cestě do největšího parku ve městě. Po čele nám od toho vlhka a vedra stékají čůrky potu. Příjdu si jako v sauně. A moje krosna váží snad metrák. Jezero Kandawgyi uprostřed parku je rozlehlé a obejít ho nám zabere pár hodin. V jeho středu se vyjímá nádherný buddhistický chrám a odráží se od vody stejně jako Shwedagon – nejvýznamnější pagoda celého Myanmaru. Od parku je sice coby kamenem dohodil, ale cesta se zdá v našich podmínkách dlouhá a spletitá.

K památce vede krytá pasáž, lemovaná krámky s buddhistickou tematikou. Když se člověk pod stavbou konečně vynoří, zapůsobí na něj svou velkolepostí. 99 metrů vysoká pagoda je pokryta 26 tunami zlatých plátů a září tak, že až přechází zrak. Na střechách menších doprovodných svatyní se třpytí diamanty a jiné drahé kamení a uvnitř údajně ukrývají 8 vlasů samotného Buddhy. Za 10.000 MMK (150Kč) je to hodně parády k podívání.

Dnes vybíráme jiné ubytování – hostel, kde sice pokoj sdílíme s dalšími lidmi, ale na palandě alespoň nenacházíme vlasy předchozích nocležníků. Sotva překročíme práh našeho nového domova, spustí se opravdová průtrž. Naštěstí pro nás nemá dlouhého trvání. S obrovských zadostiučiněním necháváme krosny na pokoji a razíme do ulic ulovit něco k snědku. Ulicemi se line směs pachů z připravovaného jídla, kanalizace a odpadků. Co pár metrů se na cestě objevují červené cákance. Než s cigaretou tady místní muže častěji uvidíte žvýkat tabák, zbarvující zuby i dásně do cihlově červené barvy. Přebytek slin potom odplivnou, kde se jim to zrovna hodí.

Chvíli bloudíme spletitými uličkami, než nacházíme vegetariánskou restauraci. Je sice čínská, ale za 100 korun se tady najíme královsky. Po návratu na hostel zjišťujeme, že na střeše, kde se nachází i bar někdo rozjel pořádnou párty s hodně kvalitním rockem. I když chuť na pivo je lákavá, na družení s cizinci se ani jeden momentálně necítíme.

Ráno se vydáváme k řece Yangon. Důležité dopravní tepně, kde se těšíme na krásné výhledy. Po cestě míjíme stavby ještě z koloniálního období. I zde Britové zanechali nesmazatelné stopy. Kolem řeky panuje čirý ruch z tržnice, kde nabízejí nejrůznějšími druhy ovoce a zeleniny.

V Yangonu vedle Buddhistických pagod naleznete i velké množství hinduistických chrámů, mešit a kostelů. Jeden z nejkrásnějších je St. Marys Cathedral. Dovnitř ale nevcházíme. Jako u všech památek, cizinci tady musí za vstup platit zvláštní turistický poplatek. Ulice jsou dnes přeplněnější než obvykle a na každém rohu potkáváme členy policie. Později zjišťujeme, že zrovna dnes je zde nějaký významný svátek. I proto nacházíme největší tržnici Bogyoke Aung San Market zavřenou.

Hodiny u piva a kávy příjemně utíkají a je čas přesunout se opět za letiště. Na nádraží stojí vedle sebe štrůdly autobusů, mířící do všech koutů země. V 9:15 nastupujeme do toho našeho, jedoucího do Baganu a jsme mile překvapeni. Tento noční autobus nabízí prostorné sedačky, schopné sklopení až o 75°. Před odjezdem dostáváme vodu, deku, džus, malou svačinku a dokonce i kartáček na zuby! Dostat se z jednoho konce země na druhý za 220 Kč a ještě tak ušetřit jednu noc za ubytování nám příjde jako skvělé řešení, které do budoucna určitě budeme využívat. Tak snad i ten spánek bude kvalitní. Nashle v Baganu!

Yangon, 20.7.2019