Cat Ba Island – v Dračí zátoce

Halong Bay. Na území o rozloze 1553 km² se rozprostírá záliv, ukrývající jedno z největších přírodních bohatství světa. 775 ostrůvků vápencového a břidlicového typu jsou staré i 250 milionů let a každoročně je navštíví tisíce lidí. I proto jsme se rozhodli místo tohoto Vietnamského Disneylandu pro návštěvu Cat Ba island, který technicky vzato spadá pod území Ha Long Bay, ale ještě odolává masivnímu přílivu turistů, i když ti jednou nevyhnutelně přijdou i sem. Záliv Lan Ha Bay, obklopující Cat Ba island sice není tak rozlehlý, nicméně alespoň můžeme obdivovat tu krásu okolo bez všudypřítomných výletních lodí.

Ze Sapy odjíždíme v 8 večer nočním autobusem na 12ti hodinový přejezd na Cat Ba island. Autobus by správně neměl převážet více pasažérů, než kolik je postelí, ale v obou uličkách leží navíc minimálně dalších deset lidí, natažení jeden přes druhého, jak jim to titěrné prostory dovolí. Hlavně, aby byla tržba co největší. V 5 ráno nás řidič budí s tím, že má autobus závadu a cestu musíme dokončit jiným. Celá výměna naštěstí netrvá déle než pár minut a brzy zase usínáme. Vzbudí mě až hlasité halekání řidiče, značící, že jsme na místě. Ani nevím, kdy jsme stihli přejet lodí z pevniny na ostrov. Snad poprvé můžu říct, že jsem se v autobuse dobře vyspala, a tak jen hodíme věci na ubytování, půjčíme skútra a jedeme objevovat.

Cat Ba je největší z ostrovů v Halong Bay, přičemž polovinu jeho rozlohy zabírá národní park. A právě do toho míříme. Cesta z města Cat Ba, kde je koncentrována většina ruchu na ostrově je dlouhá a kopcovitá. Cat Ba island byl během Americko – Vietnamské války důležitým strategickým bodem a během bombových náletů byli obyvatelé nuceni se schovávat v zdejších jeskyních. Dnes jsou největší připomínky války turistickou atrakcí. Hospital cave je jeskyně, která se do roku 1975 skutečně využívala, jako nemocnice. Za 40.000 Dongů je možné ji navštívit, i když jsme slyšeli, že jde o docela depresivní zážitek.

Přijíždíme k jeskyni Trung Trang. Lístek koupený zde by měl platit zároveň i do národního parku. Bohužel pro nás ale nedávno cenu vstupného zdvojnásobili. Jeskyně ve Vietnamu jsou daleko více udržované, než v Laosu nebo v Barmě. Vnitřkem jeskyně vede solidní chodník a stěny jsou osvětleny, abychom nepřehlédli žádné z unikátních krápníků.

Park je domovem mnoha endemitských druhů z řad fauny i flóry, jako například opice Langura. Zahlédnout jeho zlatavou srst je bohužel zážitkem téměř nemožným, jelikož jde o vysoce ohrožený druh. Na celém ostrově už se vyskytuje jen pár desítek jedinců.

Stoupáme po strmých schodech, vytesaných ve skále. Za normálních okolností by šlo o relativně snadný výstup na dva nejhezčí výhledy v parku. Vlhkost je tady ale zase téměř stoprocentní. Dýchání se ztěžuje a už po pár metrech stoupání vypadáme, jako bychom právě vylezli ze sprchy. Když se dostaneme až nad stromy, vše co vidíme jsou široko daleko jen zelené koruny, pokrývající vápencové kopce.

Cat Ba znamená v překladu doslova ostrov žen. A způsob, jakým přišel ke svému názvu je dost neblahý. Říká se, že před staletími byly tři ženy z dynastie Tran zabity a jejich těla doplula až k ostrovu. Každé tělo bylo potom vyplaveno na jiné pláži, kde je našel místní rybář. Obyvatelé na to postavili každé ženě chrám a ostrov brzy získal svůj současný název.

Správný ostrov by měl nabízet spoustu příležitostí ke koupání! Cat ba má pláže s originálním nazvem Cat Ba 1, 2 a 3. A vůbec nejsou v chronologickém pořadí. Číslo 1 není ke koupání úplně vhodná. Ten kousíček pláže, který ještě neodnesla voda, zabírá rozestavěný hotelový komplex, který se do zdejší krajiny vůbec nehodí. Pláž 3 je naproti tomu úplně perfektní. Bílý písek je jemný a plný kousků korálů a barevných mušlí. Obzor sem tam zdobí zelení porostlé kamenné ostrůvky a voda je na konec srpna čistá a teplá jako kafe! Kousek stojí hotelový resort, u něhož plápolají dvě vlajky. Jedna samozřejmě Vietnamská a ta druhá naše! I když by nás to dost zajímalo, původ české vlajky jsme nezjistili.

Zdejší pláže, kromě toho že nabízejí výborné koupání, jsou známé ještě jednou věcí. V noci je zde občas možné pozorovat svítící plankton! Jediný problém je, že pláže jsou součástí soukromých resortů, které se na večer uzavírají. Kdo by tudíž opravdu toužil plankton spatřit, musí potají na pláž v noci proklouznout.

Na zítřek máme v plánu půjčit si kajaky a prozkoumat záliv z té nejbližší možné perspektivy. V půjčovně nás bohužel informují, že jeden dvoukajak by nás stál 50 dolarů. To je daleko přes náš rozpočet, a tak se pomalu smiřujeme s neúspěchem. Když v tom si nás odchytne jedna místní paní se slaměným kloboukem na hlavě. Špatnou angličtinou vysvětluje, že zařizuje vyjížďky lodí a kajak by nám půjčila za 25 dolarů. Nabídneme ji 20 a po chvilce uvažování souhlasí, že nás zítra v 8 bude čekat u přístavu.

Obloha dnes vypadá slibně a nejlepší místo na pozorování západu na ostrově je Cannon Fort, další památník války. Za 40.000 Dongů můžeme vidět, jakou dělostřeleckou techniku používali Vietnamci v boji s Američany. Kdoví proč je však pevnost na nějakou dobu uzavřena. Malým neúspěchem se nenecháme odradit a vyšplháme na sousední kopec, který sice není tak hezký, za to je ale otevřený a zadarmo. Z výšky zjišťujeme, že na co jsme koukali z výhledů v parku byly ve skutečnosti ostrůvky v zátoce. Dnes večer je trochu opar, ale pohled na zátoku a nedalekou rybářskou vesnici je i tak docela úchvatný.

Trosečníky v Lan Ha Bay

Ráno se ve smluvenou dobu potkáváme s naší průvodkyní, zaplatíme vstupní poplatek do oblasti 80.000 Dongů a míříme k maličké bárce, která nás odveze hlouběji do zátoky, mimo hlavní dopravní ruch. Kajakovat bezprostředně u přístavu je zakázáno.

Halong Bay v překladu doslova znamená Místo, kde se drak zanořuje do moře. Podle legendy ostrovy vděčí za vznik právě drakovi, který nad touto oblastí létal a svým ocasem do země vyryl jednotlivá údolí. Poté co se vynořil do moře byla údolí zalita vodou a vznikl tak Ha Long Bay.

My spíše věříme variantě o vrstvách vápence z prvohorního moře, které byly po ústupu vody vystavovány monzunovým dešťům. Na skaliskách se tak začaly vytvářet rýhy až  se nakonec jednotlivé formace útesů rozpadly. Tím vznikly menší krasové kopce, které se podobají těm v Thajsku nebo v Číně. Svou rozlohou a počtem ostrovů ale Halong Bai nemá konkurenci. Právem patří zátoka mezi 7 přírodních divů světa a je i na seznamu UNESCO.

Paní převoznice nás veze asi 40 minut hlouběji do zálivu. Projíždíme kolem rybářské vesnice a Monkey island, který obývají velké tlupy nenechavých opic. Ty jsou tak zvyklé na lidi, že se klidně nechají i pohladit a vylezou vám třeba i na hlavu. Za případnou krádež mobilů či svítivých šperků ale nikdo neručí.

Paní nás nechává u maličkého domku, plující na voru uprostřed zátoky, který se tváří, že je půjčovnou kajaků. Ve 4 pro nás znovu přijede a do té doby si můžeme křižovat záliv, jak se nám zlíbí. Všechny kajaky do jednoho vypadají, že nejlepší léta už mají dávno za sebou a že byly několikrát opravované. Majitel nám půjčuje ten na oko nejméně rozbitý a dává nám prostor k odplutí. Tenhle sit in kajak je oproti sit on top kajaku, na který jsme zvyklí daleko rychlejší, na druhou stranu se snadněji překlopí.

Okolní skaliska jsou nádherné a s kajakem můžeme připlout skoro až na dotek ruky. Zase ale ne moc blízko. Pukliny pod skalami můžou obsahovat malé jeskyně se zrádnými proudy, které by nás mohly vtáhnout dovnitř a už nepustit.

Pádlujeme na Freedom island, který se pyšní dvěma písčitými plážemi. Blíží se malý deštík, ale před nejhorším se stíháme schovat. Jak rychle přišel, tak zase odešel a my si můžeme dosyta užít koupačky v nefalšovaném tropickém ráji, co máme jenom pro sebe.

Chceme zajet hlouběji do zálivu, ale abychom se tam dostali, musíme ho objet vnější stranou, čímž se fakticky dostáváme na otevřené moře. Proudy jsou tady daleko silnější a vlny vyšší, s hřmoucím hukotem se rozbíjí o ostré skály. Navíc zjišťujeme, že dírou ve předu kajaku, o které jsme si původně mysleli, že je na vyléváni vody ji naopak děsivou rychlostí nabíráme. S každou další vlnou se nebezpečně přibližujeme míře, kterou je kajak schopný unést. Máme sice vesty, ale kdo by se chtěl potopit na moři za silného příboje?!

Během pár minut už máme vody těměř ke kolenům. Tady už přestává veškerá sranda. Jestli se brzo nedostaneme na pevninu, náš kajak jistojistě skončí na dně moře. Pár set metrů od nás vidíme malou pláž, jediné místo široko daleko, kam bychom mohli s kajakem přistavit a vybrat z něj vodu. Zabereme a pádlujeme, co nám síly stačí. Rychle se posouváme blíže k pláži, ale stejně rychle taky nabíráme čím dál tím víc vody. Bude to o fous. Už oba téměř brečíme vyčerpáním, ale pláž už máme na dosah a zvládáme to na pevninu přesně včas. Totálně vyšťavení se oba svalujeme na pláž, posetou odpadky a děkujeme všem bohům, že tady tenhle kousek pevniny vytvořili. Chvíli se vydýcháváme. Tohle chce něco na za pití a s batohu vytahuju dvě plechovky piva, které jsme si koupili pro podobné případy.

Už jsme se vzpamatovali. Každý popadneme jednu prázdnou petku, kterých se tady povalují mraky a jdeme vybírat vodu. Přísahám, že jsme vylili dobrých 30 litrů. Teď už v bezpečných vodách se plavíme dál a posílení předchozím zážitkem si o to více užíváme, co máme kolem sebe. Projíždíme kolem vesniček rybářů, kteří i se psy a jinými domácími mazlíčky přežívají v chatrných domečcích, aby mohli lovit ryby a chovat krevety, které jim zajišťují živobytí.

Proplujeme záliv křížem krážem, než se dostaneme na další ostrov s pláži, který je pro změnu plný německých a britských turistů, dovádějících ve vodě. Zase začíná pršet, ale při koupání to až tak nevadí. Když už máme vodních radovánek dost, ještě chvíli pádlujeme kolem pláže, než zamíříme zpět k půjčovně kajaků. Opět se rozprší. Je to jedno, stejně jsme promočení od hlavy až ka patě. Je to ale asi lidská přirozenost, instinktivně se před deštěm schovávat.

Přesně ve 4 se naloďujeme a zamíříme zpátky ke Cat Ba. Původně jsme chtěli objet daleko větší oblast, ale to by znamenalo ještě jednou vyjet na moře, což by byl za současných podmínek jistojistě náš konec. Vlny jsou tak prudké a vysoké, že nebýt našeho zkušeného kapitána, převrhlo by to i tuhle dopravní loď.

Docela vděční, že už máme zase pevnou půdu pod nohama se loučíme s Lan Ha bay i s Cat ba island. Zítra pojedeme zase dál. Kdyby se někdo rozhodoval pro návštěvu Halong bay, zvažte i Cat ba island. Tohle místo má něco do sebe.

30. 8. 2019, Phong Nha