Stockholm – V ledovém království

Takovou zimu už jsem dlouho nezažila. Bylo asi -15 a já přemítala, jak mám pro boha v takové kose vydržet celý den. V 8 ráno se Stockholm teprve probouzel z chladivé noci a ostrov polévalo příjemné naoranžovělé světlo.

Opodál se tyčila strohá budova radnice se třemi zlatými korunami, ke které si skrz zamrzlou vodu probojovávala cestu malá výletní loď. Paprsky se odrážely od lámajícího se ledu a já si připadala jako v nějaké zimní pohádce.

Když Jarl (tzn. náčelník) Birger v roce 1252 Stockholm zakládal, určitě netušil, jekého významu město jednou dosáhne. V 15. století již byla původně malá vesnice na břehu jezera Malaren důležitým obchodním centrem a v roce 1471 si vydobyla svobodu od Dánské nadvlády. Socha sv. Jiří, který poráží dánského draka Christiána symbolizuje toto vítězství. Největšího rozkvětu město dosáhlo v 18. století za krále Gustava III. kdy vyrostly stavby jako Švédská Opera, Královské Divadlo a Švédská Akademie, jejíž členové se podílejí na udělování Nobelových cen. Se svou historií, kulturou a střídmou architekturou se malé město rozrostlo v multikulturní metropoli a dnes se jí přezdívá Benátky severu.

Jak mi to zkřehlé končetiny dovolovaly jsem se pomalu přibližovala ke Gamla Stanu – historickému srdci města, kde se nachází ty největší architektonické skvosty. Stockholmská katedrála, Královský palác nebo Riksdagshuset. Tuto budovu parlamentu ročně navštíví přes několi tisíc návštěvníků. Ti se mohou zapojit do debat, veřejných slyšení či seminářů nebo se prostě jen zúčastnit prohlídky s průvodcem. Otevřenost a transparentnost jsou nakonec základními pilíři švédké demokracie.

Pokud byste se chtěli dozvědět něco o místním rodákovi, slavném chemikovi a vědci Alfredu Nobelovi, není lepšího místa než Nobelova musea. Jak vůbec vznikl koncept Nobelových cen můžete zjistit každý den kromě pondělka, kdy je muzeum zavřeno (hádejte, kdy jsem tu zrovna byla já :D).

Vyberte si z muzeí

Obecně milovníci muzeí si ve Stockholmu přjdou na své. Muzeum Švédské historie vám ukáže vývoj země již od doby kamenné. Nordické muzeum vykresluje Švédsko od roku 1520 až dodnes a muzeum Vikingů – k tomu snad netřeba nic dodávat :).Jedno muzeum je dokonce věnovavné i švédské skupině ABBA.

Já jsem se rozhodla pro návštěvu Vasa Museum. Jako jediné na světě ukrývá zachovalou loď ze 17. století, která je z 90% původní. Loď se zde potopila roku 1628 na své první plavbě, aniž by vůbec opustila Stockholmský přístav. O více než 300 let později byla znovu vylovena a dnes ji návštěvníci mohou obdivovat v celé její kráse. Kromě samotné lodi muzeum obsahuje řadu replik, jako jsou kanóny nebo dobové nádobí. Krátké vyprávění s malbami ilustruje, jak život na takové lodi asi kdysi vypadal. A když jednomu vyhládne, člověk může zakotvit v příjemné restauraci a dát si třeba Kanelbullar – tradičního skořicového šneka, který je zde místní oblíbenou laskominou. MŇAM!

Skansen, lepší než zoo

Stockholm se rozkládá na celkem 14 ostrovech. Na jednom z nich, Djurgardenu se nachází unikátní skansen, který by byl prostě hřích nenavštívit. Založen byl roku 1891 a je považován za světově první museum pod širým nebem. Zjistíte, jak se ve Švédsku žilo před 500 lety. Až na 500 příbytků a budov z celé země bylo rozebráno a přesunuto zde na ostrov Djurgarden. Člověk zde může potkat dobrovolníky, oblečených v dobových oděvech, nahlédnout do některých budov nebo zjistit, jak se kdysi zpracovával kov a tvořily hrnčířské výrobky. Významné svátky jako Walpuřina noc, Vánoce, Nový rok nebo letní slunovrat se těší speciálním oslavám, kdy se tančí a zpívá a je dokonce možné ochutnat něco z tradičních jídel. Stockholm se rozkládá na celkem 14 ostrovech.

Na jednom z nich, Djurgardenu se nachází unikátní skansen, který by byl prostě hřích nenavštívit. Založen byl roku 1891 a je považován za světově první museum pod širým nebem. Zjistíte, jak se ve Švédsku žilo před 500 lety. Až na 500 příbytků a budov z celé země bylo rozebráno a přesunuto zde na ostrov Djurgarden. Člověk zde může potkat dobrovolníky, oblečených v dobových oděvech, nahlédnout do některých budov nebo zjistit, jak se kdysi zpracovával kov a tvořily hrnčířské výrobky. Významné svátky jako Walpuřina noc, Vánoce, Nový rok nebo letní slunovrat se těší speciálním oslavám, kdy se tančí a zpívá a je dokonce možné ochutnat něco z tradičních jídel.

Součástí Skansenu je i malá zoo, kde najdete jak hospodářská, tak divoká zvířata severu. Medvědi (kteří ovšem v tomto období hybernují v hlubokém zimním spánku), vlci, losi, bizoni nebo tuleni jsou jen některými zástupci. Největšími hvězdami jsou dozajista sobi – maskoti země, kteří vás odzbrojí svou roztomilostí. Tyto drobné savce už dnes ve volné přírodě Švédska bohužel nenajdete. Poslední z nich vlastní Sami – domorodé kmeny, žijící na severu Skandinávie a Ruska. Ve Švédku žije do dnešní doby asi 20 000 příslušníků tohoto kmene, který se dělí na tři další podskupiny. Tito lidé si uchovávají svůj vlastní jazyk, charakteristický oděv a zvyky. Život kmene byl se soby spjat odjakživa, jelikož se příslušníci Sami jako nomádi přesouvali právě tam, kam zrovna tato divoká zvířata mířila. Poskytují jim jak potravu a kožešiny, tak ceněnou společnost.

Skansen je otevřen celoročně, i když na jaře a v létě bývá program daleko bohatější. Dostat se zde dá pohodlně autobusem, tramvají nebo pěšky po svých.

Jedinečné metro

Je mnoho způsobů, jak se po Stockholmu dopravovat, ale asi největším zážitkem je využití místního metra. Není totiž jen tak ledajaké. Téměř každá zastávka je takovou samostatnou galerií. Místní umělci vymalovali kamenné stěny do roztodivných barev a tvarů a spolehlivě tak toto metro učinili jedním z nejkrásnějších na světě.

Už se téměř stmívalo a já měla hlad jako ten vlk! To jsem ještě netušila, že sehnat si tady nějakou večeři bude stát tolik úsilí. V každé restauraci či bistru do kterého jsem přišla mě odmítli s tím, že za hotovost si nic nekoupím. Kreditky tady frčí ve velkém. Pro příště něco, co se určitě vyplatí vědět ;).

10. 2. 2019, Dubaj, UAE